Patient centred diagnosis is best practised through shared decision making; an iterative dialogue between doctor and patient, whichrespects a patient’s needs, values, preferences, and circumstances. -/- Shared decision making for diagnostic situations differs fundamentally from that for treatment decisions. This has important implications when considering its practical application. -/- The nature of dialogue should be tailored to the specific diagnostic decision; scenarios with higher stakes or uncertainty usually require more detailed conversations.

The objective of the paper is to critically explicate the views of JS Mill in his "Utilitarianism" in regards to his efforts to clarify the concept of utilitarianism. In the first part of the paper it examined how successful was Mill in clarifying the idea of utilitarianism. In the second part of the paper, a critical discussion is presented to justify the applicability of his theory in dealing with contemporary moral dilemmas.

Slavná kniha Elementární formy náboženského života francouzského sociologa Émile Durkheima je jedním z nejdůležitějších příspěvků k sociologii náboženství. Po řadu let byla vychvalována a citována, stejně jako kritizována a zavrhována. Kniha se stala chartou celé řady sociálně vědních badatelů, zejména těch, kteří se zaměřovali na studium společnosti a náboženství. V roce 1966 však vyšel článek amerického antropologa Clifforda Geertze nazvaný „Nábo- ženství jako kulturní systém", v němž autor tvrdil, že Durkheimova teorie náboženství, stejně jako teorie náboženství Sigmunda Freuda, Bronislawa Malinowského (...) a Maxe Webera, by měla být překonána dokonalejší teorií náboženství. Touto dokonalejší teorií měla být Geertzova teorie. Porozuměl však Geertz Durkheimově teorii dostatečně, aby nás to opravňovalo k tvrzení, že Durkheim byl na poli teorie náboženství překonán? (shrink)

In this paper, I ask whether mishpat ivri (Jewish Law) is appropriately conceived as a “legal system”. I review Menachem Elon’s use of a “Sources” Theory of Law (based on Salmond) in his account of Mishpat Ivri; the status of religious law from the viewpoint of jurisprudence itself (Bentham, Austin and Kelsen); then the use of sources (and the approach to “dogmatic error”) by halakhic authorities in discussing the problems of the agunah (“chained wife”), which I suggest points to a (...) theory more radical than the “sources” theory of law, one more akin to the ultimate phase of the thought of Kelsen (the “non-logical” Kelsen) or indeed to some form of Legal Realism (with which that phase of Kelsen’s thought has indeed been compared)? I finally juxtapose an account based on internal theological resources (a “Jurisprudence of Revelation”). Downloadable at at http://www.biu.ac.il/JS/JSIJ/jsij1.html. (shrink)

Cílem článku je ukázat, že německá raná romantika, která položila filosofické základy romantického hnutí, nebere příklon k subjektivitě prožívání jako odklon od poznání, nýbrž jako jiný způsob poznání. Romantická niternost nachází svůj protějšek ve zkušenosti světa, jemuž umění dokáže propůjčit hlubší význam než racionální filosofie a věda. Tento nový pohled na poznání je romantiky použit jak na výklad přírody, tak duchovní lidské skutečnosti. Článek upozorňuje na to, že vedle dědictví spinozismu měla romantická epistemologie důležitý zdroj v některých úvahách Kantovy Kritiky (...) soudnosti. Tato vazba je sledována zvláště na příkladu filosofie umění F. W. J. Schellinga. Argumentace článku je rozvinuta v kritické konfrontaci se subjektivistickou interpretací romantiky H.-G. Gadamera, čímž se ozřejmuje její širší epistemologický dosah i aktuálnost. Návaznost německých romantiků na Kantovu Kritiku soudnosti se spíše než tendencí k subjektivizaci estetiky projevovala ve snaze o estetizaci poznání. (shrink)

Zájem současné sociologie a dalších společenských věd o výzkumy spokojenosti a štěstí zatemňuje skutečnost, že původně právě sociologie chtěla „štěstí" poskytovat a nahrazovat tak náboženské přístupy ke světu. Tento implicitně nábo- ženský charakter je patrný i v rané české sociologii v dílech prvních propagátorů sociologie, jako byl především Emanuel Makovička, a později u některých následovníků a epigonů T. G. Masaryka, v meziválečném období zejména u Ladislava Kunteho, R. I. Malého, Alexandra Sommera-Batěka, Jindřicha Fleischnera a Jana Duška. Z hlediska vývoje české (...) sociologie šlo o zcela okrajové postavy, ačkoli mnohé z nich vynikly v jiných oblastech, jako celek jsou nicméně vyjádřením jednoho z aspektů dobových teoretických úvah o společnosti, jejím uspořádání a vývoji, na který by nemělo být zapomínáno. Zatímco T. G. Masaryka a pozdější akademické sociology „omezoval" vědecký charakter jejich práce, a i pokud směřovali k sociálnímu reformismu, oddělovali jej od teoretické sociologie, „sociologie vedoucí ke štěstí" nalezla plné uplatnění ve vizích a ambiciózních projek- tech těchto amatérských takésociologů - třebaže skončily faktickými nezdary nebo ani nedošly praktického naplnění, ostatně stejně jako v případě jejich pravzoru, Comtova pozitivistického apoštolátu. (shrink)

Towards the end of A System of Logic, John Stuart Mill makes some intriguing, suggestive, and neglected claims about what he calls “The Art of Life”. Despite the comparatively little attention that the Art of Life has received in the extensive scholarly literature on Mill, it turns out to be extremely important to understanding his moral philosophy and his practical philosophy more generally. It reveals Mill to be a considerably more subtle philosopher than it would otherwise seem. It also insulates (...) him from many unwarranted criticisms. In this entry I proceed by picking out some elements of Mill's discussion of the Art of Life, explaining them and then examining their significance. These include the metaethical distinction between sciences and arts, the relation between the art of life and morality, and the significance of his art of life in understanding normative ethical views, such as those defended in Utilitarianism. (shrink)